Společenstvo strachu

Také jste sledovali shromáždění na Václavském náměstí s projevem prezidenta Zelenského a také vám na tom něco přišlo špatně? Chvíli jsem nevěděl co, ale pak mi to došlo: lžeme sami sobě a jsme v tom podobní lidem v Rusku.

Přiznám se, že jsem se na ohlášený projev dokonce těšil. Denně sleduji situaci na Ukrajině a o to více mne zajímalo, co nám sdělí. Moc toho neřekl. Ale na druhou stranu, co nám měl vlastně říkat? I toto bylo sdělení. Vždyť všechno už řekl dříve. Vlastně jsem to chápal a jeho projev se mi líbil. Přesto se mi na tom celém něco nelíbilo. Jen jsem chvíli nevěděl, co vlastně. Zdánlivě bylo vše OK, lidé byli nadšení. Byla to silná chvíle. A pak mi to došlo. Stalo se to ve chvíli, kdy mladý moderátor po prezidentově projevu vyzval shromáždění, ať dá Putinovi najevo, že se ho nebojíme. Jenže my se ho bojíme! A to hodně a nejen jeho.

Bojíme se ho natolik, že nejsme ochotni poskytnout Ukrajině letadla. Jedním z důvodů, krom toho, že sami jich máme směšně málo je, aby se to nechápalo jako střet NATO s Ruskem. Ale to je ten strach. Vždyť Turecko, také člen NATO, Ukrajině své drony dodává. Díky za ně.

Bojíme se Putina natolik, že nejsme ochotni poskytnout Ukrajině naše letiště. Aby jejich letectvo mohlo z bezpečí napadat ruskou armádu nejen na Ukrajině, ale i v Bělorusku, nebo na Krymu. Znovu opakuji: ne naše letectvo, myslím to ukrajinské.

Bojíme se natolik, že nechceme jejich banky zcela odstřihnout od SWIFTu. Ne Putina, naše vláda je pro plné odstřižení. Bojíme se Německa. Ono se s Ruskem propojilo díky vlastní hloupé energetické politice do závislosti na jejich plynu. Stejně tak je propojené finančně. A proto brání, nyní už jako jediné, plné odpojení. Protože to znamená konec plynu. Ale stejně by to přece znamenalo konec našich miliard pro Rusko.

Poté, co USA zmrazili dolarové rezervy Ruské centrální banky a tak poslalo rubl ke dnu, jsou to naše eura, která jako poslední drží Rusko nad vodou. Naše vláda je pro úplné oddělení, ale má strach z Německa a tak je její názor jen v rétorické oblasti. Bojíme se na Německo dupnout. A přitom můžeme.

Vzpomeňme si  jak Německo dupe po nás. Kvůli propadlé euroústavě, kvůli zavedení ESM, když zahučely jejich banky v Řecku. Tenkrát tomu říkali solidarita. Vzpomeňme jak se Slovensko bránilo, až Radičová raději pod šíleným tlakem položila vládu a uvolnila místo Ficovi. Kvůli kvótám na uprchlíky,. Kvůli snaze zajistit energetickou bezpečnost výstavbou jaderných elektráren atd. atd. Vždy to zabalují do šátečku s názvem evropské hodnoty. Nyní je čas si dupnout také. Ale ne kvůli našim zájmům, kvůli Ukrajině. Východní Evropa už nyní přijala sama od sebe a bez kvót milión uprchlíků z Ukrajiny a netlačí západ do ničeho. Dokonce lidé sami nabízejí své byty a domy k ubytování! Piráti by se mohli radovat, kdyby ti uprchlíci byli muslimové. Ano, bojíme se zatlačit na Německo. byť kvůli Ukrajině a obraně demokracie před Putinem. Morálně by to bylo konečně obhajitelné, a konečně skutečně jako zápas za evropské hodnoty.

Média nás opájejí titulky o jednotě Evropy proti Rusku, zatímco Ukrajina pomalu ustupuje. Bojíme se a lžeme sami sobě. Dojímáme se na shromážděních, ale ze strachu se všichni navzájem obelháváme, že Putina odstraní nějací oligarchové, kterým jsme statečně zabrali jachty, nebo ruský lid. Obojí je naše lhaní si sobě, aby to udělal někdo jiný a my nemuseli.

Ukrajinci jsou hrdinové a ty chvíle ticha naprosto zaslouženě patřili jim. To co přišlo pak bylo naše shromáždění hanby a strachu zabalené do balíčku pokrytectví. Ukrajinský prezident měl pravdu: na Ukrajině se bojuje i za nás. Tak si už nelžeme a pomozme ještě více, než nyní. Dosavadní pomoc totiž ruské tanky neobrátila, naopak.